<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	>

<channel>
	<title>Pán prstenů</title>
	<atom:link href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://pan-prstenu.panprstenov.com</link>
	<description>Pán prstenů blog</description>
	<pubDate>Fri, 15 Aug 2008 20:36:56 +0000</pubDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.5</generator>
	<language>en</language>
			<item>
		<title>Soundtrack Návrat krále</title>
		<link>http://pan-prstenu.panprstenov.com/soundtrack-navrat-krale/</link>
		<comments>http://pan-prstenu.panprstenov.com/soundtrack-navrat-krale/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 17 Nov 2007 09:23:16 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Filmová hudba]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pan-prstenu.panprstenov.com/hudba/soundtrack-navrat-krale/</guid>
		<description><![CDATA[Před dvěma lety se naše společná cesta za zvuky Středozemě, společně s Howardem Shorem, začala, těd končí. Díky soundtrcku k Společenstvu prstenu, jsme prišli na množství dobré hudby a mnozí z nás objevili krásu filmové hudby.
Poté přišli Dvě věže, které dík novým hudebním nápadům překvapili a jen potvrdili hudební vyspělost celé trilogie. ]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Před dvěma lety se naše společná cesta za zvuky Středozemě, společně s Howardem Shorem, začala, těd končí. Díky soundtrcku k Společenstvu prstenu, jsme prišli na množství dobré hudby a mnozí z nás objevili krásu filmové hudby.</p>
<p>Poté přišli Dvě věže, které dík novým hudebním nápadům překvapili a jen potvrdili hudební vyspělost celé trilogie. A těď na konci téhle nádherné hudební cesty se všichni ptáme, jak se podaří cestu naplnit. Jak sa skladateli podařilo dokončit tohle dílo?</p>
<p><strong>Viggo Mortensen:</strong><br />
<cite>Et Eärello Endorenna utúlien.</cite><br />
<cite>Sinome maruvan ar Hildinayar tenn’ Ambar-metta!</cite></p>
<p><strong>Billy Boyd:</strong><br />
<cite>Home is behind, the world ahead,</cite><br />
<cite>And there are many paths to tread</cite><br />
<cite>Through shadow to the edge of night,</cite><br />
<cite>Until the stars are all alight.</cite><br />
<cite>Mist and shadow, cloud and shade,</cite><br />
<cite>All shall fade! All shall fade!</cite></p>
<p>Soundtrack Návrat krále, není samostatný album, je to vyvrcholení a zakončení trilogie Pán prstenů. Už z předchozích albumů víme, že ostrý agresivní zvuk trubek znamená blížící se zlo, nadpozemský chor zase elfy a zradné zvuky houslí je téma Jednoho prstenu.</p>
<p>Soundtrack se od předchozích liší právě “zatáhnutím herců do hudebníhe dejě”. Howard Shore totiž dal příležitost zpívat na tomhle cd dvěma hercům.<br />
V skladbě <strong>The Steward Of Gondor</strong> si své sólo zaspíval Billy Boyd (Pipin) a v skladbě <strong>The Return Of The King</strong> zase Viggo Mortensen (Aragorn).<br />
Soundtrack je i o poznání temnější – základ hudby tvoří bubny, připomínajíc hrozíci a blížící se válku.</p>
<ol>
<li>A Storm is Coming 2:52 <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/01.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>Hope and Memory 1:45 <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/02.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>Minas Tirith – Ben del Maestro 3:37  <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/03.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>The White Tree 3:25 <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/04.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>The Steward of Gondor – Billy Boyd 3:53  <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/05.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>Minas Morgul 1:58  <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/06.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>The Ride of the Rohirrin 2:08  <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/07.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>Twilight and Shadow – Renee Fleming 3:30  <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/08.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>Cirith Ungol 1:44  <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/09.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>Anduril 2:35 <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/10.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>Shelob’s Lair 4:07  <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/11.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>Ash and Smoke 3:25  <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/12.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>The Fields of the Pelennor 3:26  <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/13.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>Hope Fails 2:20 <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/14.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>The Black Gate Opens – Sir James Galway 4:01 <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/15.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>The End of All Things – Renee Fleming 5:12  <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/16.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>The Return of the King – Sir James Galway, Viggo Mortensen, Renee Fleming  10:14 <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/17.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>The Grey Havens – Sir James Galway 5:59 <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/18.mp3">mp3 ukázka</a></li>
<li>Into the West – Annie Lennox 5:47 <a href="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/19.mp3">mp3 ukázka</a></li>
</ol>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://pan-prstenu.panprstenov.com/soundtrack-navrat-krale/feed/</wfw:commentRss>
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/01.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/02.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/03.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/04.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/05.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/06.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/07.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/08.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/09.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/10.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/11.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/12.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/13.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/14.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/15.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/16.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/17.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/18.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
<enclosure url="http://www.panprstenov.com/audio/rotk/19.mp3" length="89088" type="audio/mpeg" />
		</item>
		<item>
		<title>Legolas</title>
		<link>http://pan-prstenu.panprstenov.com/legolas/</link>
		<comments>http://pan-prstenu.panprstenov.com/legolas/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 10 Nov 2007 09:24:16 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[středozem]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pan-prstenu.panprstenov.com/stredozem/legolas/</guid>
		<description><![CDATA[Legolas byl sindarskej elf, syn krále Thranduila z Temného hvozdu.
V Roklince na Elrondovém koncilu se stal členem Společenstva, provázejícího Froda na jeho pouti. Po skončení Vojny o Prsten přived část elfů z Temného hvozdu do Ithilienu, kraji na pomezí Mordoru a Gondoru.
Po smrti Aragorna II., se přeplavil přes moře do Zemí neumírajících. ]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src="http://ardapedia.panprstenov.com/images/thumb/6/6b/Normal_legolas_misc1.jpg/250px-Normal_legolas_misc1.jpg" align="left" height="378" hspace="10" width="250" />Legolas byl sindarskej elf, syn krále Thranduila z Temného hvozdu.</p>
<p>V Roklince na Elrondovém koncilu se stal členem Společenstva, provázejícího Froda na jeho pouti. Po skončení Vojny o Prsten přived část elfů z Temného hvozdu do Ithilienu, kraji na pomezí Mordoru a Gondoru.</p>
<p>Po smrti Aragorna II., se přeplavil přes moře do Zemí neumírajících. Stal se z něj velký přítel trpaslíka Gimliho, co bylo v tom čase velkou zvláštností, pro nevraživost mezi nima.</p>
<p>Hlavnou zbraní byl přesný luk a rýchlé šípy, ktoré vždy trefili nepřátelé i z velké vzdálenosti.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://pan-prstenu.panprstenov.com/legolas/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Peter Jackson</title>
		<link>http://pan-prstenu.panprstenov.com/peter-jackson/</link>
		<comments>http://pan-prstenu.panprstenov.com/peter-jackson/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 23 Oct 2007 09:25:51 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Film]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/peter-jackson/</guid>
		<description><![CDATA[Peter Jackson se narodil na Novým Zélandě, přesně na Halloween v roce 1961. Už jako dítě dělal své první filmové pokusi na 8mm kameru svích rodičů. V sedumnácti nechal školu a zaměstnal se jako pomocní sila ve foto-laboratoři. Když si z úspor koupil 16 mm kameru začal natáčet sci-fi komédii, z které pozdeji vznikl film Vesmírní Kanibalové – Bad Taste z roce 1987. ]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Peter Jackson se narodil na <a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/novy-zeland">Novým Zélandě</a>, přesně na Halloween v roce 1961. Už jako dítě dělal své první filmové pokusi na 8mm kameru svích rodičů. V sedumnácti nechal školu a zaměstnal se jako pomocní sila ve foto-laboratoři. Když si z úspor koupil 16 mm kameru začal natáčet sci-fi komédii, z které pozdeji vznikl film Vesmírní Kanibalové – Bad Taste z roce 1987.<br />
Nechutný a brutální celovečerní film, mluvíci o skupince ufounů, kterým se znelíbí pobyt na jejich vlastní planétě a navštíví tu naši.<br />
Tu rozsekali a nacpali do krabic obyvetele odlehlého novozélandského mestěčka.</p>
<p>Peter se pod film podepsal víckrát, ne jen pod režii, scénař, produkci a kameru ale i pod triky. Další film ? Hororový krvák Meet The Feebles (1989), obsahujíci scény jako exploze vnitřností (žaludek, mozek atd …) No potom přijel BRAINDEAD – najmonumentálnejší krvák v dějinách kinematografie.</p>
<p>Tento kultoví příběh mluví o freudovsky dominantní matce bránicí v lásce syna k španělské přistěhovalkni, přičem to spojil s neuvěřitelními zombie jatki. Do dejín kinematografie se zapsal i použitím sekačky na trávu jako prvotřidnim eliminátoru zombie … 16 festivalových ocenení vipovída o davce invence a humoru.</p>
<p>V nasledoních rocích se Peter pokoušel vymanit ze škatulky kultového a nezávislého tvorce krváků na vkusního a slavního filmáře. Prvním krokem byla seriózní drama Nebeskí stvoření. Tento majstrovkí kousek vznikl na základe skutečné udalosti, která v 50-tych letech otřesla Novým Zélandem. Dvě školáčky se natolik zblížili, že začali bit upodezírané z lezbického vztahu. Jejich rodiče se proto rozhodli jich od sebe odluočit. Děvčatá (jednou z nich si zahrala Kate Winslet) se proto rozhodli zavraždit matku jedné znich. Jacksonovi se podařilo prěkonat Braidead (závereční vražda těhlou roztočenou v ponožce). Film získal nominaci na Oskara v kategori nejlepší scénař. Hrdinky filmu unikají před realitů vymýšlením si pohádkového světa a společně píšou něco jako fantasy roman.</p>
<p>Další film Přízraky se stal pomyselním krůčkem do velýkýho filmovího průmislu – producentem mu bil Robert Zemeckis (režie Návratů do budoucnosti a Forresta Gumpa). Hlavní úlohu ztvářil Michael J. Fox, je to příběh o trochu potrhlém mladíkovi, který se kamarádi s duchi a patřične to vyúžíva ve svůj finanční prospěch.</p>
<h3>Pan Prstenů</h3>
<p>Jackson se spolu se svojí spolupracovnicí do psaní scénaře. Zpočátku měla o celý projekt zájem firma Miramax a preducent Saul Zaentz – tí ovšem nastojili na dvou filmech. Jenomže dostat tak rozsáhlé dílo do dvou celovečerní filmů bilo přím neuskutočnitelné a přistopupilo se k trom dílem. Jackson ponouknul sfilmovaní společnosti New Line Cinema a tá přistoupila na možná největší risk v dějinách kinematografie….</p>
<p>Vždiť kdyby Spoločenstvý pohořelo na divácky nezájem, mněli by ještě dvě filmy v rukávě. Jenomže tenhle katasroficky scénař se nanaplnil a my sme se dočkali díla, které se zlatým písmem zapsalo do dejín filmového průmislu…</p>
<h3>Život po trilogii</h3>
<p>Universal Studios podepsali s Jacksnem kontrakt na další film a to jeho srdcovou zaležitost – remake klasického King Konga z roku 1933. Právě tento film inšpiroval ktomu, aby se stal režisérem, když mal osum let. Honorář za film se odhaduje na 20 milionů dolarům, čím by se stal najlépe platěným režisérem v doterajší historii.</p>
<h3>Cena americké akademie Oscar:</h3>
<ul>
<li>2004 Nejlepší režisér Návrat krále</li>
<li>2004 Nejlepší film Návrat krále</li>
<li>2004 Nejlepší adaptovaný scénář Návrat krále</li>
<li>2003 Nominace Nejlepší film Dvě věže</li>
<li>2002 Nominace Nejlepší režisér Spoločenstvý prstenu</li>
<li>2002 Nominace Nejlepší film Spoločenstvý prstenu</li>
<li>2002 Nominace Nejlepší adaptovaný scénař Spoločenstvý prstenu</li>
<li>1995 Nominace Nejlepší scenář Nebeské stvoření</li>
</ul>
<h3>Cena britské akademie filmu a televize (BAFTA):</h3>
<ul>
<li>2004 Nominace Nejlepší režisér Návrat krále</li>
<li>2004 Nejlepší film Návrat krále</li>
<li>2004 Nejlepší adaptovaný scénař Návrat krále</li>
<li>2003 Nominace Nejlepší režisér Dvě věže</li>
<li>2003 Nominace Nejlepší film Dvě věže</li>
<li>2002 Nejlepší režisér Spoločenstvý prstenu</li>
<li>2002 Nejlepší film Spoločenstvý prstenu</li>
<li>2002 Nominace Nejlepší adaptovaný scénař Spoločenstvý prstenu</li>
</ul>
<h3>Directors Guild of America (DGA):</h3>
<ul>
<li>2004 Nejlepší režisér Návrat krále</li>
<li>2003 Nominace Nejlepší režisér Dvě věže</li>
<li>2002 Nominace Nejlepší režisér Spoločenstvý prstenu</li>
</ul>
<h3>Zlatej Glóbus:</h3>
<ul>
<li>2004 Nejlepší režisér Návrat krále</li>
<li>2003 Nominace Nejlepší režisér Dvě věže</li>
<li>2002 Nominace Nejlepší režisér Spoločenstvý prstenu</li>
</ul>
<h3>Writers Guild of America (WGA):</h3>
<ul>
<li>2004 Nominace Nejlepší adaptovaný scénař Návrat krále</li>
<li>2002 Nominace Nejlepší adaptovaný scénař Spoločenstvý prstenu</li>
<li>1995 Nominace Nejlepší scénař Nebeskí stvoření</li>
</ul>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://pan-prstenu.panprstenov.com/peter-jackson/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Návrat krále</title>
		<link>http://pan-prstenu.panprstenov.com/navrat-krale/</link>
		<comments>http://pan-prstenu.panprstenov.com/navrat-krale/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 15 Oct 2007 09:25:11 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Film]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/navrat-krale/</guid>
		<description><![CDATA[fantasy USA 2003, 201 minút / 251 minút (extended version)
Poslední část trilogie s názvem Návrat krále se stala i nejúspěšnější. Když se úspěch měří tržbami, tak Návrat krále zarobil len ako druhý film více jak miliardu dolárov celosvětově. Když se měří počtem cen – napríklad Oscaru, tak výsledok je 11 nominácii = 11 sošiek. ]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>fantasy USA 2003, 201 minút / 251 minút (extended version)</p>
<p>Poslední část trilogie s názvem <strong>Návrat krále</strong> se stala i nejúspěšnější. Když se úspěch měří tržbami, tak Návrat krále zarobil len ako druhý film více jak miliardu dolárov celosvětově. Když se měří počtem cen – napríklad Oscaru, tak výsledok je 11 nominácii = 11 sošiek.</p>
<p>I když se s vícerými změnami ve filmu nedá stotožnit, celkovo je závěr milované trilogie vynikajíci…</p>
<p>Originální název: The Lord of the Rings : The Return Of The King</p>
<p>Návrat krále – obsazení<br />
Návrat krále – hudba</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://pan-prstenu.panprstenov.com/navrat-krale/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Obsazení</title>
		<link>http://pan-prstenu.panprstenov.com/obsazeni/</link>
		<comments>http://pan-prstenu.panprstenov.com/obsazeni/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 03 Jun 2007 09:30:28 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Film]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pp.panprstenov.com/film/obsazeni/</guid>
		<description><![CDATA[Herecké obsazení filmů pro představitele hrdinů dneška pro miliony fanoušků po celém svetě, bolo pro režiséra filmů Petera Jacksona jedna z nejtěžších zkoušek.
Nejen je to nejsledovanější kategorií pro diváky, ale i je to nejdůležitější pro celkové renomé projektu, vybrat ty správný lidi. ]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Herecké obsazení filmů pro představitele hrdinů dneška pro miliony fanoušků po celém svetě, bolo pro režiséra filmů Petera Jacksona jedna z nejtěžších zkoušek.</p>
<p>Nejen je to nejsledovanější kategorií pro diváky, ale i je to nejdůležitější pro celkové renomé projektu, vybrat ty správný lidi.</p>
<h2>Společenstvo prstenu</h2>
<ul>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/elijah-wood">Elijah Wood</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/sean-astin">Sean Astin</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/viggo-mortensen">Viggo Mortensen</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/orlando-bloom">Orlando Bloom</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/dominic-monaghan">Dominic Monaghan</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/billy-boyd">Billy Boyd</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/ian-mckellen">Ian McKellen</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/john-rhys-davies">John Rhys-Davies</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/sean-bean">Sean Bean</a></li>
</ul>
<h2>Ostatní herci</h2>
<ul>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/liv-tyler">Liv Tyler</a> Arwen</li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/cate-blanchett">Cate Blanchett</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/ian-holm">Ian Holm</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/miranda-otto">Miranda Otto</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/hugo-weaving">Hugo Weaving</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/karl-urban">Karl Urban</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/christopher-lee">Christopher Lee</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/craig-parker">Craig Parker</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/david-wenham">David Wenham</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/john-noble">John Noble</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/elizabeth-moody">Elizabeth Moody</a></li>
<li><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/film/marton-csokas">Marton Csokas</a></li>
</ul>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://pan-prstenu.panprstenov.com/obsazeni/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>J.R.R. Tolkien</title>
		<link>http://pan-prstenu.panprstenov.com/jrr-tolkien/</link>
		<comments>http://pan-prstenu.panprstenov.com/jrr-tolkien/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 03 Jun 2007 09:28:42 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[headline]]></category>

		<category><![CDATA[tolkien]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pp.panprstenov.com/tolkien/jrr-tolkien/</guid>
		<description><![CDATA[John Ronald Reuel Tolkien (3. ledna 1892 – 2. září 1973) autor Hobita a Pána prstenů, jeho nejznámější knihy. Na Univerzitě v Oxfordu působil v letech 1925–1945 jako profesor anglosaského jazyka (staré angličtiny), v letech 1945–1959 pak jako profesor anglického jazyka a literatury. Byl nesporně význačným jazykovědcem a znalcem staré angličtiny a staré norštiny. ]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>John Ronald Reuel Tolkien (3. ledna 1892 – 2. září 1973) autor Hobita a Pána prstenů, jeho nejznámější knihy. Na Univerzitě v Oxfordu působil v letech 1925–1945 jako profesor anglosaského jazyka (staré angličtiny), v letech 1945–1959 pak jako profesor anglického jazyka a literatury. Byl nesporně význačným jazykovědcem a znalcem staré angličtiny a staré norštiny. Spolu s nejbližším přítelem C. S. Lewisem se scházel v literárním diskuzním klubu Inklings („Tušitelé“ nebo „Inkousťata“).</p>
<p>Tolkienovo dílo zahrnuje množství knih z pozůstalosti o historii fiktivního světa Středozemě, v níž se Hobit a Pán prstenů odehrávají. Pro neutuchající popularitu a vliv jeho díla je Tolkien považován za otce žánru moderní high fantasy. Ostatní Tolkienova publikovaná fantasy díla jsou pohádky a příběhy původně vyprávěné jeho dětem a nevztahují se přímo ke Středozemi.<br />
Obsah</p>
<ul>
<li>1 Životopis</li>
<li>2 Dílo</li>
<li>3 Jazyky</li>
<li>4 Bibliografie o 4.1 Poezie a próza o 4.2 Vědecké práce o 4.3 Z pozůstalosti<br />
<h2>Životopis Tolkien</h2>
<p><strong>Tolkien</strong> se narodil v Bloemfonteinu, hlavním městě Oranžského svobodného státu (dnes části Jižní Afriky), Arthuru Tolkienovi, řediteli tamní bankovní pobočky, a jeho ženě Mabel Tolkienové (rozené Suffieldové). Tolkienova rodina pocházela ze Saska, ale žila v Anglii už od 18. století. Příjmení Tolkien je poangličtěnou verzí Tollkiehn (tj. německy tollkühn, „šíleně smělý“). Jméno profesora Rashbolda v The Notion Club Papers (příběh z IX. svazku The History of Middle-earth) je vtipem narážejícím na tuto skutečnost, neboť v angličtině znamená totéž. Tolkien měl pouze jednoho sourozence, bratra Hilary Arthur Reuel Tolkiena, který se narodil 17. února 1894.</p>
<p>Ve věku tří let odcestoval do Anglie spolu s matkou, která nemohla přivyknout africkému podnebí. Nejprve bydleli u příbuzných na farmě Bag End v Worcestershire, což bylo pravděpodobně inspirací pro název Dno pytle v jeho knihách. Otec však zemřel v Jižní Africe na krvácení do mozku. Ztráta živitele rodiny přinutila Tolkienovu matku krátce žít u jejích rodičů v Birminghamu, v roce 1896 se přestěhovali do vesnice Sarehole, později do Warwickshire (nyní části Birminghamu). Spolu s bratrem trávil hodiny zkoumáním starého vodního mlýnu v Sarehole a močálu v Moseley. Zážitky z dětství byly později zdrojem inspirace pro scenérie v jeho knihách.</p>
<p>Mabel učila své dva syny a J.R.R. byl dychtivým žákem. Získal rozsáhlé znalosti v botanice, ale nejoblíbenějšímí hodinami byly lekce o jazycích. Matka ho proto naučila velmi záhy základům latiny. Ve věku čtyř let uměl číst a brzy nato i psát. Krátce navštěvoval Školu svatého Filipa, absolvoval Školu krále Edwarda v Birminghamu i Exeterskou Fakultu v Oxfordu.</p>
<p>V roce 1900 konvertovala matka spolu se sestrou ke katolictví, navzdory bouřlivým protestům její převážně baptistické rodiny. V roce 1904, když bylo Tolkienovi 12 let, zemřela na cukrovku. Martyrium, které podstoupila pro svou víru, pociťoval po zbytek života jako závazek s hlubokým vlivem na vlastní katolictví. Tolkienův zápal pro víru lze doložit dopisy C. S. Lewisovi během jeho obrácení na křesťanství, v nichž vyjádřil své křesťanské hodnoty.</p>
<p>Jako sirotek byl vychováván otcem Francisem Xavierem Morganem z birminghamské Oratoře ve čtvrti Edgbaston. Zdejší architektuře dominovala 29 m vysoká budova známá jako Perrott’s Folly a blízko ní stojící pozdější Victoriánská věž, část edgbastonské vodárny, které pravděpodobně ovlivnily představy různých temných věží v jeho pracích.</p>
<p>Když mu bylo 16, zamiloval se do Edith Brattové (později se stala předlohou pro postavu Lúthien) a navzdory mnoha překážkám se s ní oženil. Po celý zbytek života zůstala jeho jedinou láskou.</p>
<p>Na počátku První světové války byl povolán do Britské armády k Lancashirským střelcům (Lancashiree Fusiliers) kde sloužil jako nadporučík. Mnoho spolubojovníků i mnoho blízkých přátel padlo v bojích jako např. bitva u Sommy. On sám byl nakonec propuštěn poté, co strávil většinu roku 1917 v nemocnici, protože trpěl zákopovou horečkou.</p>
<p>Během zotavování začal pracovat na Knize ztracených příběhů (The Book of Lost Tales), sérii pohádkových příběhů založených na milované mytologii a folklóru. Jak tvrdí Tolkienovi žáci, válka ovlivnila jeho práce v tom, že viděl fantasy jako únik před drsnou realitou průmyslového a válečného 20. století a z tohoto pohledu je třeba nahlížet na jeho odmítání alegorie ve všech jejích formách.</p>
<p>Po válce pracoval Tolkien nejprve v Oxfordu na Novoanglickém slovníku (en:Oxford English Dictionary). V roce 1920 se přestěhoval do Leeds, kde na katedře angličtiny tamní university dosáhl (1924) titulu profesora anglosaského jazyka, ale v roku 1925 se vrátil zpět do Oxfordu. Roku 1945 se na Mertonské fakultě v Oxfordu stal profesorem anglického jazyka a literatury, kde zůstal až do svého odchodu do penze v roce 1959.</p>
<p>Tolkien a Edith měli 4 děti:</p>
<p>John Francis Reuel (17. listopadu 1917),     Michael Hilary Reuel (říjen 1920),     Christopher Reuel (1924),     Priscilla Anne Reuel (1929).Na náhrobku v Oxfordu na hřbitově Wolvercote, pod nímž je pochován on i jeho žena, jsou u jejich jmen vytesána i jména Berena and Lúthien na počest jednoho z největších příběhů lásky ve Středozemi.</p>
<h2>Dílo</h2>
<p>Tolkien rád vymýšlel fantastické příběhy pro pobavení svých dětí. Každé Vánoce pro ně psal dopisy typickým třaslavým písmem Dědy Mráze a vybudoval tak sérii krátkých příběhů – později sebranou a publikovanou jako Dopisy Děda Mráze (The Father Christmas Letters).</p>
<p>Tolkien nikdy neočekával, že jeho vymyšlené příběhy budou zajímat více než jen úzkou skupinu lidí. Na naléhání bývalého studenta publikoval knihu Hobit (The Hobbit, 1937), kterou původně napsal jen pro své děti. Ačkoliv byla určena dětem, kniha si získala také dospělé čtenáře a stala se natolik populární, že nakladatel, fa Allen &amp; Unwin, požádal Tolkiena o napsání pokračování. To ho podnítilo k vytvoření jeho nejznámnějšího díla, kterým se stal výpravný román Pán prstenů (The Lord of the Rings, 1954–55), někdy ne zcela přesně označován jako trilogie – Tolkien chtěl Pána prstenů vydat jako jediný román, ale po válce bylo obtížné sehnat papír, proto byl Tolkien nucen přistoupit na návrh vydavatele vydat román jako trilogii, což s sebou přineslo problém, jak nazvat jednotlivé díly – u názvu Dvě veže nikdy nesdělil, které měl na mysli, s názvem Návrat krále také moc nesouhlasil – podle jeho mínění moc příliš naznačuje, jak kniha vyvrcholí. Tolkien k jeho napsání potřeboval téměř 10 let, během nichž byl neustále povzbuzován v klubu Inklings, zvláště pak svým nejbližším přítelem C. S. Lewisem, autorem knih o Narnii.</p>
<p>V šedesátých letech se Pán prstenů stal ohromně populárním zvláště mezi studenty a od té doby jej nezmenšující se okruh obdivovatelů řadí mezi nejpopulárnější romány 20. století, a to jak podle odhadovaného množství příznivců tak i podle počtu prodaných výtisků. Pán prstenů byl čtenáři na britském TV kanálu 4 a v řetězci knihkupectví fy Waterstone zvolen nejvýznamější knihou 20. století. V roce 1999 zákazníci internetového knihkupectví Amazon.com v hlasování vybrali Pána prstenů jako nejvýznamnější knihu tisíciletí.</p>
<p>Když začínal psát první kapitolu Pána prstenů, domníval se, že bude vyprávět pohádku pro děti podobně jako v Hobitovi, ale s postupem času příběh stále temněl a stával se vážnějším. Ačkoliv je Pán prstenů pokračováním Hobita, obrací se spíše na starší publikum, na pozadí hlavního námětu rozehrává útržky dalších příběhů a vykresluje tak fascinující atmosféru neodhalených tajemství starobylé historie světa Středozemě. Mytologie tohoto světa je dále rozvinuta v knize Silmarillion (The Silmarillion) a mnoha dalších, které z pozůstalosti vydal syn Christopher. Tolkien výrazně ovlivnil žánr fantasy, jehož obliba po úspěchu Pána prstenů významně stoupla.</p>
<p>Tolkien byl profesionálním lingvistou a jazyky a mythologie, které studoval, přímo ovlivňovaly jeho tvorbu. Například trpasličí jména v Hobitovi byla převzata ze severské mythologie z básně Voluspa (Vědmina věštba), části eposu Edda. Naproti tomu některé zápletky (např. zloděje, který ukradne pohár z dračího pokladu) převzal ze staroanglické epické básně Beowulf. Tolkien byl uznávaným znalcem Beowulfa a publikoval na toto téma několik vědeckých prací. Dříve nepublikovaný překlad Beowulfa od Tolkiena sestavil Michael Drout.</p>
<p>Tolkien pracoval na historii Středozemě až do své smrti. Jeho syn Christopher Tolkien s pomocí spisovatele fantasy Guye Gavriela Kaye uspořádal některé materiály do ucelené podoby a publikoval je jako Silmarillion (The Silmarillion, 1977). Christopher Tolkien v dalších letech pokračoval v publikování materiálu použitého při vytváření Středozemě. Tituly z pozůstalosti jako Historie Středozemě (The History of Middle-earth) nebo Nedokončené příběhy (Unfinished Tales) obsahují nedokončené, opuštěné, alternativní nebo odporující si verze příběhů, protože Tolkien pracoval na své mytologii po desetiletí a neustále jednotlivé příběhy přepisoval, upravoval a rozvíjel. Pouze Silmarillion se pokouší udržet opravdouvou konzistenci s Pánem prstenů a to jen díky rozsáhlým úpravám Christophera Tolkien — přestože on sám tvrdí, že zde ještě mnoho nesrovnalostí zbylo. (Dokonce ani Hobit není zcela v souladu s Pánem prstenů, přestože při druhé edici (1951) byla jedna kapitola podstatně změněna).</p>
<p>Knihovna Marquetteho university v Milwaukee (Wisconsin, USA), obsahuje mnoho Tolkienových původních rukopisů, poznámek a dopisů; jiné původní materiály zůstávají v Oxfordské Bodleiho knihovně. Marquetteho universita vlastní rukopisy a korektury Pána prstenů, Hobita, rukopisy mnoha „nižších“ knih jako Farmář Giles z Hamu (Farmer Giles of Ham) a materiály od Tolkienových obdivovatelů, zatímco Bodleiho knihovna má materiály k Silmarillionu a Tolkienovy vědecké práce.</p>
<h2>Jazyky</h2>
<p>Filologie, studium jazyků, byla Tolkieona první univerzitní láska a jeho zaujetí jazykovědou ho inspirovalo k vytvoření téměř 15 umělých jazyků (nejznámější z nich jsou dva elfí jazyky v Pánovi prstenů: quenijština a sindarština). Později propracoval celou kosmogonii a historii Středozemě jako pozadí pro vývoj těchto jazyků.</p>
<p>Kromě hluboké znalosti anglosaštiny (staré angličtiny) a staré norštiny Tolkien hovořil s různou mírou plynulosti více než tuctem evropských jazyků, počínaje welštinou, galštinou, románskými jazyky jako francouzštinou, španělštinou a italštinou stejně jako ostatními germánskými jazyky (ranými formami němčiny a nizozemštiny jako například starou saštinou) a baltskými a slovanskými jazyky (litevštinou a ruštinou). Ve své osobní korespondenci zmiňoval, že zvuk finského jazyka zněl jeho uším nejliběji a stal se zdrojem inspirace pro quenijštinu, nejdůležitější z jím vytvořených jazyků.</p>
<p>Popularita jeho knih měla malý, ale trvalý dopad na užití anglického jazyka ve fantasy literatuře, evidentní je zejména užívání nestandardních forem slov ‘elf’ a ‘trpaslík’ (standardní tvary elfin a dwarfs byly vytlačeny jeho elvish a dwarves).</p>
<h2>Bibliografie</h2>
<p>Poezie a próza</li>
<li>1936 Písně pro filology (Songs for the Philologists) – sbírka humorných básní, autorem spolu s E. V. Gordonem a jinými</li>
<li>1937 Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (The Hobbit or There and Back Again) (Praha, Odeon, 1979)</li>
<li>1945 Nimralův list (Leaf by Niggle) – krátký příběh – alegorie Tolkienovy tvorby, v češtině vyšlo ve sbírce Pohádky (Winston Smith, Praha 1992)</li>
<li>1945 The Lay of Aotrou and Itroun – publikováno v Welsh Review</li>
<li>1949 Farmář Giles z Hamu (Farmer Giles of Ham) – středověká báje, v češtině vyšlo ve sbírce Pohádky (Winston Smith, Praha 1992)</li>
<li>1953 Návrat Beorhtnothe, syna Beorhthelmova (The Homecoming of Beorhtnoth, Beorhthelm’s Son) – publikováno spolu s esejí Ofermod – tato báseň vyšla i v češtině ve sbírce Příběhy z čarovné říše (Mladá Fronta, Praha 1997)</li>
<li>trilogie <strong><a href="http://pan-prstenu.panprstenov.com/">Pán prstenů</a></strong> (The Lord of the Rings) (Mladá fronta, Praha 1990–1992)           o 1954 Společenstvo prstenu (The Fellowship of the Ring) (Mladá fronta, Praha 1990)           o 1954 Dvě věže (The Two Towers) (Mladá fronta, Praha 1991)           o 1955 Návrat krále (The Return of the King) (Mladá fronta, Praha 1992)</li>
<li>1962 Příhody Toma Bombadila (The Adventures of Tom Bombadil and Other Verses from the Red Book) – v češtině vyšlo ve sbírce Příběhy z čarovné říše (Mladá Fronta, Praha 1997)</li>
<li>1967 Cesta vede pořád dál (The Road Goes Ever On) – pochodová píseň, jejíž útržky lze nalézt v Pánovi prstenů i v Hobitovi, hudbu složil Donald Swann</li>
<li>1964 Tree and Leaf – sbírka obsahující:           o O pohádkách (On Fairy-Stories) viz vědecké práce           o Nimralův list (Leaf by Niggle) viz záznam v roce 1945</li>
<li>1966 Tolkien on Tolkien – autobiografie</li>
<li>1967 Kovář z Velké Lesné (Smith of Wootton Major) – hrdinský příběh z historie Malého království, v češtině poprvé ve sbírce Pohádky (Winston Smith, Praha 1992), samostatně (Aulos, Praha 1995)</li>
</ul>
<h2>Vědecké práce</h2>
<ul>
<li>1922 Slovník střední angličtiny (A Middle English Vocabulary)</li>
<li>1924 Sir Gawain and the Green Knight – nové vydání středoanglické básně s poznámkami, spoluautor s E. V. Gordonem</li>
<li>1925 Some Contributions to Middle-English Lexicography</li>
<li>1925 The Devil’s Coach Horses</li>
<li>1929 Ancrene Wisse and Hali Meiohad</li>
<li>1932/1935 Sigelwara Land – část I a II</li>
<li>1934 The Reeve’s Tale – znovuobjevení jazykového humoru v originálním rukopisu Chaucerových Canterburských povídek)</li>
<li>1936 Příšery a kritikové (The Monsters and the Critics) – skripta zabývající se kritickým rozborem básně Beowulf</li>
<li>1944 Sir Orfeo – vydání středověké básně</li>
<li>1947 O pohádkách (On Fairy-Stories) – Tolkienova úvaha o povaze a smyslu pohádek a fantastických příběhů, v češtině vyšlo ve sbírce Pohádky (Winston Smith, Praha 1992)</li>
<li>1953 Ofermod – publikováno s básní Návrat Beorhtnothe, syna Beorhthelmova (The Homecoming of Beorhtnoth, Beorhthelm’s Son))</li>
<li>1953 Middle English „Losenger“</li>
<li>1962 Ancrene Wisse: The English Text of the Ancrene Riwle</li>
<li>1963 English and Welsh</li>
<li>1966 Jerusalem Bible – překlad a poznámky</li>
</ul>
<h2>Z pozůstalosti</h2>
<ul>
<li>1975 Překlady historických děl Pearl (báseň ze 14. století) and Sir Orfeo (výpravná báseň z 13.-14. století)</li>
<li>1976 Dopisy Děda Mráze (The Father Christmas Letters) – sbírka pohlednic a krátkých příběhů, které vždy na Vánoce posílal svým dětem (Mladá fronta, Praha 1995)</li>
<li>1977 Silmarillion (The Silmarillion) (Mladá fronta, Praha 1992)</li>
<li>1979 Pictures by J. R. R. Tolkien</li>
<li>1980 Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě (Unfinished Tales of Númenor and Middle-earth) (Mladá Fronta, Praha 1994)</li>
<li>1981 The Letters of J. R. R. Tolkien (editoval Christopher Tolkien a Humphrey Carpenter))</li>
<li>1981 The Old English Exodus Text</li>
<li>1982 Finn and Hengest: The Fragment and the Episode</li>
<li>1982 Mr. Bliss – příběh pro děti o nekonvenční cestě pana Blisse</li>
<li>1983 The Monsters and the Critics – sbírka esejů</li>
<li>1983–1996 The History of Middle-Earth – obsáhlý výbor z Tolkienovy pozůstalosti, zabývající se nejrůznějšími aspekty jeho mythologického světa o I. Kniha ztracených pověstí I. (The Book of Lost Tales 1)(Winston Smith, Praha 1995) o II. The Book of Lost Tales 2 (1984) o III. The Lays of Beleriand (1985) o IV. The Shaping of Middle-earth (1986) o V. The Lost Road and Other Writings (1987) o VI. The Return of the Shadow (The History of The Lord of the Rings vol. 1) (1988) o VII. The Treason of Isengard (The History of The Lord of the Rings vol. 2) (1989) o VIII. The War of the Ring (The History of The Lord of the Rings vol. 3) (1990) o IX. Sauron Defeated (The History of The Lord of the Rings vol. 4) (1992) o X. Morgoth’s Ring (The Later Silmarillion vol. 1) (1993) o XI. The War of the Jewels (The Later Silmarillion vol. 2) (1994) o XII. The Peoples of Middle-earth (1996) o Index (2002) * 1995 J. R. R. Tolkien: Artist and Illustrator – sbírka Tolkienových ilustrací * 1998 Tulák Rover (Roverandom) – příběh, který v roce 1925 Tolkien vyprávěl svému synovi, jemuž se ztratila hračka – černobílý psík Rover (Mladá fronta, Praha 1995)</li>
</ul>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://pan-prstenu.panprstenov.com/jrr-tolkien/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Dominic se žení</title>
		<link>http://pan-prstenu.panprstenov.com/dominic-se-zeni/</link>
		<comments>http://pan-prstenu.panprstenov.com/dominic-se-zeni/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 03 Jun 2007 09:23:15 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Film]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pp.panprstenov.com/film/dominic-se-zeni/</guid>
		<description><![CDATA[Čím dál tým častěji se mluví o tom, že představitel hobita Merryho – Dominic Monaghan a Evangeline Lilly se plánují vdávat příšti léto.
Párek, který spolu hrál v seriálu LOST, se pokoušel uchovat svůj vztah před verejností v tajnosti, aby se vyhli tlaku ze strany médii. ]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src="http://www.tvsquad.com/images/2005/10/DominicMonaghanEvangelineLilly.jpg" align="right" height="254" hspace="10" width="200" />Čím dál tým častěji se mluví o tom, že představitel hobita Merryho – Dominic Monaghan a Evangeline Lilly se plánují vdávat příšti léto.<br />
Párek, který spolu hrál v seriálu LOST, se pokoušel uchovat svůj vztah před verejností v tajnosti, aby se vyhli tlaku ze strany médii.</p>
<p>Svadbu, která se má konat v léte roku 2007 potvrdil rodinný příslušník jedného z páru a říka, “<em>rozhodli se, že přišel ten správny čas a moc se milují. Svadba bude v léte</em>.”</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://pan-prstenu.panprstenov.com/dominic-se-zeni/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>John Rhys-Davies</title>
		<link>http://pan-prstenu.panprstenov.com/john-rhys-davies/</link>
		<comments>http://pan-prstenu.panprstenov.com/john-rhys-davies/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 03 Jun 2007 09:19:33 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Film]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pp.panprstenov.com/film/john-rhys-davies/</guid>
		<description><![CDATA[Narodil se 5. května 1944 v Salisbury (Anglicko). První roli ve filmu dostal v roce 1977 a bylo to v Televízním seriálu Budgie. Veľiký ohlas spůsobil film Raiders of the Lost Ark v roce 1981, kde si zahral jako Sallah. Po tomhle filmu byl velmi často obsadzovaný, no většinou do menších úloh.
Nyní bydlí v Los Angles v Kalifornii. ]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src="http://images.panprstenov.com/index_john_rhys_davies.jpg" align="left" height="333" hspace="10" width="250" />Narodil se 5. května 1944 v Salisbury (Anglicko). První roli ve filmu dostal v roce 1977 a bylo to v Televízním seriálu Budgie. Veľiký ohlas spůsobil film <cite>Raiders of the Lost Ark</cite> v roce 1981, kde si zahral jako Sallah. Po tomhle filmu byl velmi často obsadzovaný, no většinou do menších úloh.<br />
Nyní bydlí v Los Angles v Kalifornii. Zahrál si v sérii <cite>Indiana Jones</cite> a i v bondovke <cite>Dych života</cite>.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://pan-prstenu.panprstenov.com/john-rhys-davies/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Eldarion online hra</title>
		<link>http://pan-prstenu.panprstenov.com/eldarion-online-hra/</link>
		<comments>http://pan-prstenu.panprstenov.com/eldarion-online-hra/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 15 May 2007 09:19:34 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[novinky]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pp.panprstenov.com/novinky/eldarion-online-hra/</guid>
		<description><![CDATA[Online hra Eldarion Vás zavedete do světa Pána prstenů, konkrétně do časů krále Eldariona.
Když zemřel, Středozemě sa ocitla v chaosu vojen a zkázy, kterým můžeš zabránit ty na čele své armády. Rozhodneš se pro boj se zlem, nebo se pokusíš ovládnout i zašlé kouty Středozeme svou silou? ]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://eldarion.panprstenov.com/">Online hra Eldarion</a> Vás zavedete do světa Pána prstenů, konkrétně do časů krále Eldariona.</p>
<p>Když zemřel, Středozemě sa ocitla v chaosu vojen a zkázy, kterým můžeš zabránit ty na čele své armády. Rozhodneš se pro boj se zlem, nebo se pokusíš ovládnout i zašlé kouty Středozeme svou silou?</p>
<p>Je to na tobě, přidej se k stovkám hráčU, kterí už svět Eldarionu, online hry z prostředí Pána prstenů objevili.</p>
<p><a href="http://eldarion.panprstenov.com/">Online hra Eldarion</a></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://pan-prstenu.panprstenov.com/eldarion-online-hra/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Kompletní vydání Soundtracku Dvě Věže</title>
		<link>http://pan-prstenu.panprstenov.com/kompletni-vydani-soundtracku-dve-veze/</link>
		<comments>http://pan-prstenu.panprstenov.com/kompletni-vydani-soundtracku-dve-veze/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 11 Dec 2006 09:20:09 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Filmová hudba]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pp.panprstenov.com/hudba/kompletni-vydani-soundtracku-dve-veze/</guid>
		<description><![CDATA[Ku kompletnímu nahraní soundtracku k Dvom věžím – The Two Towers Complete Recordings, které má vyjst 7.listopadu tohto roku byl oznámení tracklist, tj. seznam všech skladeb, které se vyskytují na celkově třech vydaných discích.
Podle seznamu skladeb se můžeme tešit na množství nevydané hudby, která byla doteraz dostupní jen s filmovým doprovodem. ]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Ku kompletnímu nahraní soundtracku k Dvom věžím – The Two Towers Complete Recordings, které má vyjst 7.listopadu tohto roku byl oznámení tracklist, tj. seznam všech skladeb, které se vyskytují na celkově třech vydaných discích.</p>
<p>Podle seznamu skladeb se můžeme tešit na množství nevydané hudby, která byla doteraz dostupní jen s filmovým doprovodem. Cena za tohle vydaní s dokumentárním DVD je v přepočte asi 2250 Sk.</p>
<h2>Disk 1</h2>
<p>1. Glamdring (3:50)<br />
2. Elven Rope (2:19)<br />
3. Lost in Emyn Muil (4:14)<br />
4. My Precious (2:56)<br />
5. Uglik’s Warriors (1:41)<br />
6. The Three Hunters (6:12)<br />
7. The Banishment of Eomer (3:54)<br />
8. Night Camp (2:50)<br />
9. The Plains of Rohan (4:14)<br />
10. Fangorn (5:13)<br />
11. The Dead Marshes (5:07)<br />
12. “Wraiths on Wings” (2:07)<br />
13. Gandalf the White (6:47)<br />
14. The Dream of Trees (1:54)<br />
15. The Heir of Numenor (6:50)<br />
16. Ent-draught (2:53)</p>
<h2>Disk 2</h2>
<p>1. Edoras (4:34)<br />
2. The Court of Meduseld (3:10)<br />
3. Theoden King (feat. “The Funeral of Theodred” performed by Miranda Otto) (6:12)<br />
4. The King’s Decision (2:07)<br />
5. Exodus of Edoras (5:42)<br />
6. The Forests of Ithilien (6:37)<br />
7. One of the Dunedain (feat. “Evenstar” performed by Isabel Bayrakdarian) (7:13)<br />
8. The Wolves of Isengard (4:22)<br />
9. Refuge at Helm’s Deep (3:59)<br />
10. The Voice of Saruman (1:11)<br />
11. Arwen’s Fate (feat. “The Grace of the Valar” performed by Sheila Chandra) (3:58)<br />
12. The Story Foretold (3:58)<br />
13. Sons of the Steward (6:02)<br />
14. Rock and Pool (2:54)<br />
15. Faramir’s Good Council (2:20)</p>
<h2>Disk 3</h2>
<p>1. Aragorn’s Return (2:11)<br />
2. War is Upon Us (3:35)<br />
3. “Where is the Horse and the Rider?” (6:15)<br />
4. The Host of the Eldar (2:50)<br />
5. The Battle of the Hornburg (2:52)<br />
6. The Breach of the Deeping Wall (3:03)<br />
7. The Entmoot Decides (2:06)<br />
8. Retreat (feat. “Haldir’s Lament” performed by Elizabeth Fraser) (4:40)<br />
9. Master Peregrin’s Plan (2:31)<br />
10. The Last March of the Ents (feat. Ben Del Maestro) (2:31)<br />
11. The Nazgul Attack (2:45)<br />
12. Theoden Rides Forth (feat. Ben Del Maestro) (5:47)<br />
13. The Tales That Really Matter (12:01)<br />
14. “Long Ways to Go Yet” (feat. “Gollum’s Song” performed by Emiliana Torrini) (8:05)</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://pan-prstenu.panprstenov.com/kompletni-vydani-soundtracku-dve-veze/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
	</channel>
</rss>
